Vánoce: Spotřeba zabalená do dobrých úmyslů

MARATON DO BETLÉMA

Je tu advent, ale novodobý maraton do Betléma začal už těsně po dušičkách. Možná se s tímto přístupem neztotožňujete podobně jako já, ale každá doba si nese svá znamení a ta je potřeba číst správně i laskavě. 

Bylo by příliš malicherné se na cestě k vnitřní svobodě nechat zdržovat rozhodnutími typu, kdy se rozsvítí vánoční strom, kolik napeču druhů cukroví a do jakých nejzazších koutů se dostane moje prachovka.  

Kolik koupím každému dárků a za kolik peněz; jestli budou mít všichni členové rodiny stejné vánoční úbory a kdy doma zazní první koleda. Jestli na štědrý den budu držet půst  a kdy odstrojím stromek, jestli už na Štěpána nebo na Tři krále nebo jako někteří odvážní až na Hromnice.

VÁNOCE MAJÍ SVOU HLOUBKU

Vánoce jsou ve skutečnosti o něčem jiném, ale to už jde dneska jen stěží poznat a to dokonce i v křesťanských kruzích. Dárky se zdají jako středobod naši vánoční kultury, bez ohledu na příslušnost k tomu či onomu vyznání. 

K Vánocům, ale vlastně k celému životu bychom se mohli vést typem spirituality, kterou nastínil papež František v encyklice Laudato Si: 

Člověk tím více roste a zraje, čím více vychází ze sebe, aby žil ve spojení s Bohem,
s druhými lidmi a se všemi tvory.
(viz Laudato Si, 240)

Takže zkusme jít o těchto Vánocích o kousek dál, než

• sfouknout vztah s Bohem půlnoční mší, 
• vztah k lidem hromadou dárků a 
• vztah k ostatním tvorům donesením jablek do krmelce. 

Hluboká VNITŘNÍ KONVERZE to je vlastně alternativní způsob chápání KVALITY života.

Tento způsob chápání je motivován kontemplativním životním stylem, díky kterému se člověk dovede hluboce radovat, aniž by byl posedlý spotřebou.

V následujícím blogu představím 5 vánočních tipů, jak předcházet nadměrné spotřebě.